| Něco o mně | Mystérium vypravěčství | Akce | Knihy | Kroniky | IMAGINÁRIUM | Stáhnout | Kontakt a BLOG |

47
(z povídky ŽABÍ TRKY ZELENÉHO SKŘÍTKA)
Rudá královna věnující se celou dobu manikúře překvapeně shlédla dolů na barona Edwarda.
?Co bylo navrhovaným trestem?? zeptala se požitkářsky. Její úsměv nevěštil nic dobrého.
?Pět dní samotky a jedenáctkrát poprava,? shrnul baron všechny rozložené papíry před sebou na jednu hromádku a odložil je stranou.
Zelený skřítek pohlédl k lady Eleonor, ale ta si četla. Zdálo se, že nikoho nezajímá nesmyslnost trestu.
?Ale já se ještě nehájil!? vykřikl rozzlobeně z ohrádky. ?Vůbec zde nebyla žádná obhajoba!?
?Obžalovaný je dle práva královny považován za nedůvěryhodného a tím jeho slova za lživá. Proto se nemůže sám hájit,? vysvětlil v klidu baron.
?Tak mne snad bude hájit někdo jiný!?
?Nikdo jiný zde ale není,? pokrčil rameny žalobce a ukázal do prázdné místnosti. ?A protože se obhajoba nedostavila, pro soud je považována žaloba za prokázanou.?
?To je nesmyslné!? praštil Bo naštvaně do klece, až v ní zapraskalo. ?Když tu není můj obhájce, musíte mi dát možnost se hájit.?
Královna se zaujetím sledovala shora hádku těch dvou. I lady Eleonor si přestala číst. Baron Edward, snažící se zachovat svou vážnou tvář, několikrát pomalu otočil pár stránek a přikývl.
?Ano, je tu jedna možnost,? připustil váhavě. ?Slovo obžalovaného je považováno za pravdivé, pokud je vynuceno mučením.?
Bo se pustil zábradlí a překvapeně ustoupil. ?Na to nepřistoupím.? ?Pak bychom tedy mohli uzavřít tento proces.
Zelený skřítek je dodatečně obžalován z následujících zločinů.
Za třinácté. Poddaný je povinen prokazovat úctu dvoru a jeho šlechtě dle postavení.
Za čtrnácté. Poddaný nesmí zpochybňovat žádný výrok dvora.


48
Za patnácté. Odsouzený nesmí ničit žádné vybavení věznice ani soudu.
Za tyto zločiny je v součtu trest nucených prací na deset dní a dvakrát trest smrti. V celku dosáhl navrhovaný trest výše pěti dní samotky, deseti dní nucených prací a třinácti návrhů trestu smrti.? Baron Edward se poklonil královně a s úsměvem sepnul ruce. Zelený skřítek, ten podivný přistěhovalec a jím neprověřený služebník lady Eleonor, právě nadobro mizel z jeho seznamu zbytečně schopných nicek, které si mladičká Eleonor vydupala. A to způsobem, který patřil k jeho osvědčeným.
?Počkat!? vykřikl Bo a uhnul tyči, kterou se jej snažil šťouchnout kat. ?Budu se hájit na mučidlech. Pak bude moje slovo průkazné!?
Baron Edward se překvapeně ohlédl.
?Jak to myslíš skřítku??
Bo pokrčil rameny. ?Má obhajoba bude vynucena na mučidlech a podle zákona průkazně pravdivá. Požaduji, aby byla vyslechnuta obhajoba a jako obhájce předvolávám sebe samotného!?
Lady Eleonor se rozesmála, což barona Edwarda jen více znejistělo. Dle práva neměl požadavek Zeleného skřítka žádnou chybu. Přesto se mu zdálo, že to není plně logické.
Ale to už kat přinesl palečnice a Bo předpažil ruce. Počkal, až se utáhnou a dříve než by mu začaly drtit prsty, vykřikl na celý sál.
?Ano, ano, nechte mne! Budu se hájit dobrovolně.? Baron Edward ztěžka dosedl na židli a s hrůzou si zakryl oči. Sálem se nesl pobavený smích Eleonor. I Rudá královna si se zájmem opřela hlavu o stolek, aby se jí dolů lépe shlíželo.

design © Grob